Berounka 2004

       

Fotogalerie

Na Berounce ( 3. - 7. července 2004)

Po delší absenci mladé vodácké party na společné vodě, zaviněné různými příčinami ( ženitba, vdavky, narození dítěte, podnikatelské povinnosti apod.), se konečně podařila domluvit voda. S  ohledem na aktuální stav vody a návalu vodáků na některých řekách padla volba na Berounku. Lodě a bagáž se z Černošic odvezla autem do Chrástu. Část účastníků jela vlakem, část autem. Na tábořišti jsme vyložili lodě, postavili stany a po koupání počkali na ostatní v místní hospodě. V neděli po snídani jsme zabalili stany, naložili bagáž do lodí a vyrazili na řeku. Cílem je Liblín, vzdálený 24 km dle říční kilometráže. Cestou jsme absolvovali několik jezů a stupňů, občerstvení a koupání, až jsme v podvečer dorazili do Liblína. Cestou jsme na vodě potkali i Trabanta. Večer se nesl v tradiční atmosféře s nezbytným doplněním kalorií a s posezením u piva. V pondělí jsme pokračovali do Skryjí. Kocháme se krásným pohledem na hrad Krašov, koupeme se, dáme si občerstvení až nakonec dorazíme na tábořiště ve Skryjích. Posezení u piva ukončíme přesunem do stanů a spánkem. Další den pokračujeme do Roztok. Já už bez háčka, který musel odjet na chalupu za rodinou. Obědváme v kempu Višňová a končíme v kempu v Roztokách pod slalomovou tratí. Zde potkávám i kamaráda Jirku z Horní Břízy, zvaného doktor, jak skáče s Vydrou 1,5 m vysoký jez. Další den se k nám připojuje Eda Konrád s Mácou a následuje míchání posádek v lodích. Koráda vystřídal Eda, a já pokračuji dál s Mácou na háčku. Ve Zbečně se stavujeme na oběd a po zvážení stavu kempů po povodních (některé zůstali zpustlé a zarostlé) jsme se utábořili ve Žloukovicích. Na večeři jsme si došli do místní hospody, kde jsme si dopřáli chutná jídla z restaurační nabídky. Ve čtvrtek jsme se rozhodli vodu ukončit v Berouně, proto jsme s vyplutím moc nespěchali. V  Nižboru jsme se zastavili na jídlo v restauraci proti mostu. Dopřáli jsme si dostatek kalorií abychom neměli problém s dlouhým olejem do Berouna. Na jezu v Hýskově jsme se ještě vykoupali a v Berouně nás už čekalo auto. Naložili jsme lodě na auto a vlakem jsme se přesunuli do Černošic na chalupu ke Konrádům. Po krátkém posezení jsme se rozloučili a rozjeli se domů.

            Musím s potěšením konstatovat, že po dlouhé absenci naší mladé vodácké party na společné vodě se konečně alespoň část party dokázala sejít a absolvovat několik krásných slunečních dnů při společném splouvání Berounky.

© - ivna -