Fotogalerie

Kössener Ache a Lech

Konečně začala nová vodácká sezona. Kluci z Horní Břízy v zimě nezaháleli a po úvodní společné akci během prvního dubnového víkendu na Otavě (klasický sjezd z Čeňkovy pily) připravili splouvání německých a rakouských řek v Tyrolských Alpách. V sobotu 21. 5. jsme z Horní Břízy vyjeli na cestu do kempu Zellersee u obce Mettenham v Německu. Kemp byl hezký s koupáním v rybníku, výhledem na horolezeckou stěnu, docela obtížnou, kterou se pár horolezců pokoušelo zdolat. V neděli 22. 5. jsme se přesunuli do Rakouska, k obci Kössen, odkud jsme spluli řeku Kössener Ache do Raitenu krásnou Soutěskou Kachního zobáku zpět do Německa. Po výjezdu do otevřené krajiny nám nad hlavami kroužily větroně z nedalekého letiště. Snažili se vytočit nějakou termiku spolu s dravci, kteří jim neomylně ukazovali stoupavé proudy, čímž jim ulehčovali hledání termiky. Po vylodění u silničního mostu jsme se sbalili a vydali na cestu do kempu Holiday u Rendlau, v Rakousku. Tady jsme měli v plánu splout řeku Leutasch. Cestou jsme zjistili, že řeka nemá dostatek vody na splouvání, tudíž jsme pokračovali do kempu. Večer jsme si u řeky udělali ohýnek, aby bylo alespoň trochu veselo. V pondělí 23. 5. jsme vyrazili do kempu Ammertal u obce Peisenberg v Německu. Cestou jsme se zastavili na prohlídku kaňonu Leutascher Geisterklamm, který se nachází na rakousko-německém pomezí. V úterý 24. 5. jsme se z informační tabule u obce Rottenbuch dověděli, že řeka Ammer se kvůli nízkému stavu vody nesmí splavovat. Zákaz byl uvedený velikým červeným terčem s vysvětlivkami o sjízdnosti, museli jsme tedy pokračovat do Schwangau, kde jsme se vydali na prohlídku zámku Neuschwanstein. Po prohlídce jsme se přesunuli do Rakouska, do kempu Rudi v Häselgehru. Tady jsme strávili zbylé tři dny. Ve středu 25. 5. jsme sjeli horní úsek řeky Lech zhruba od obce Hägerau do kempu (cca 16 km). Zbytek dne jsme si zpříjemnili vycházkou k nedalekým vodopádům. 26. 5. ve čtvrtek jsme od kempu spluli dolní úsek cca 3 km před obec Weisenbach (asi 18 km). Ze čtvrtka na pátek se pokazilo počasí, takže jsme si dali znovu horní úsek, ale už jenom z Hozgau do kempu (cca 12 km), ale díky vyššímu stavu vody jsme to sjeli mnohem rychleji. Z kempu jsme chodili asi 2 km do vesnice, do místní hospůdky Gasthof Lechtaler, k Berndtovi a Christině Töppelovým. Příjemné prostředí zdobili majitelé svou vroucností a vstřícností, chutnými pokrmy a chmelovým nápojem, které pohladily na duši i na jazyku. Na závěr večera nás uctili panákem na dobrou noc. Nesmím zapomenout ani na majitele Rudy kempu, který je (stejně jako já) milovníkem papouchů. Měl tam párek amazoňanů a taky žaka. V sobotu jsme se sbalili a obohaceni novými zážitky (jak by řekl Šlaufek: s dalšími zářezy na pažbě) jsme se vydali na zpáteční cestu do vlasti.

 © - ivna -